Test osobnosti Leo Dittmanna v banjo strunách

Test osobnosti Leo Dittmanna v banjo strunách

171
0
Sdílejte
Test osobnosti, rozhovor s banjo hudebníkem, osobnost, Leo Dittmann

Test osobnosti Leo Dittmanna v banjo strunách

Leo, co Tě vedlo k tomu, že jsi na počátku devadesátých let založil personální agenturu?

Skutečný začátek zájmu o práci s lidmi a pro lidi bych asi našel v debatách s tátou, který postavil hodně úspěšných týmů, vybudoval s nimi firmy, zastoupení, postaral se o ně, když bylo ouvej. Psychologii jsem začal studovat ještě jako sklářský technolog. Postupně jsem aplikovanou psychologii využil v marketingu, obchodu, zahraničních vztazích a investicích. Do skutečné poctivé personalistiky mne vytáhl ředitel Chemoprojektu.

Chemoprojekt, měl a má dosud spoustu bezvadných lidí, kteří měli respekt u renomovaných zahraničních firem, pro které jsme realizovali akce po celém světě. Navázal jsem jen na své předchůdce a díky GŘ, který mne velmi podporoval jsme zavedli některé postupy vhodné pro objektivní výběr, rozvoj a motivaci lidí, stavbu projektových týmů, které dobře fungovaly kdekoliv na světě. Nevymysleli jsme nic nového, tyto postupy jako jsou: interaktivní výcviky, psychodiagnostika, případové studie, řešitelské týmy atd. fungovali i jinde, ale zavedli jsme v ČR pružnou pracovní dobu, přednášeli na VŠ, stavěli pro zaměstnance byty – prostě se vědělo, že dělat v CHP je fajn.

Tato informace se prostřednictvím našich klientů dostala do povědomí a tak když vznikla možnost zakládat v ČR firmy, přicházeli za námi a Chemoprojekt jim pomáhal s výběrem a výcvikem lidí. Jednoho dne jsem dostal nabídku podporovat v ČR renomovanou zahraniční personální agenturu a po jejím vybudování jsem se osamostatnil.

Co si myslíš, že bylo tím nejdůležitějším faktorem v počátcích v současnosti úspěšné agentury? Jak jsi se připravoval na “novou” dobu a jakým způsobem si pracoval na svém osobním rozvoji? Myslíš si, že tyto principy jsou platné v dnešní době?

Než jsme přijali závazek vyhledat pro někoho management, nebo postavit tým nové firmy, tak jsme vždy věnovali hodně pozornosti pochopení s kým vlastně jednáme, kým chtějí na českém trhu být, co očekávají od pracovníků a co jim nabízejí. Nikdy jsme nepřijali kontrakt pro firmu s destruktivním plánem, pracovali jsme jen pro ty, kteří nás a naše kandidáty vnímali jako rovnocenné partnery.

Za podstatné považuji to, že pro nás je kandidát a uchazeč stejně významný klient, jako zadavatel kontraktu

Díky tomu dnes máme největší klienty ve firmách, kde působí naši uchazeči bez ohledu na to, zda vyhráli výběrové řízení nebo ne. Slušnost a profesionalita je mnohem důležitější než nějaké finesy jak se protlačit nebo někoho zmanipulovat.

Jak jsem se připravoval? Vždy jsem se snažil dělat pro lidi, kterých jsem si vážil, a kteří respektovali mne. Ať to bylo na huti, brusírně, v marketingu, logistice, investicích, personalistice, potkal jsem spoustu lidí, kteří toho hodně věděli a měli trpělivost s někým kdo sice hodně chtěl pomáhat, ale často jen mlhavě tušil o čem to jejich řemeslo je. Měl jsem obrovské štěstí na šéfy a kolegy, kteří mne nejen učili, ale i varovali, když jsem se chystal udělat hovadinu. Na UK při studiu psychologie mne zase naučili vážit si poctivých metod a nespoléhat na první dojem, nebo co „ se“ říká .

Prošel jsem několika psychotesty a vím, že výsledky jsou pozoruhodné. Rád bych se zeptal, zda při jejich sestavování používáte nějakou metodiku, vzory, nebo jak vůbec takový psychotest nebo osobnostní test vzniká?

Testy jsou fajn nástroj, který někdy přinese objektivizující informace pro rozhodování. Na základě testů jsme myslím nikdy nikoho nevybrali ani nezamítli.Pokud jsme s kandidátem měli osobní kontakt, získali reference, viděli výsledky jeho práce, zažili jak reagoval na druhé, tak nám testy umožnily být si jistější v doporučení, na co je kandidát vhodný. Využíváme jak českou, tak zahraniční i vlastní diagnostiku – přinese nám 5- 10 % dalších informací k zamyšlení. Nic víc nic míň. Test sám o sobě nic neřeší i kdyby to byla baterie na týden. Hledáte totiž vždy člověka k někomu jako jeho šéfovi a do týmu, o kterém výsledky testu nemáte a přesto musíte najít člověka, který tam bude mít dlouhodobou perspektivu.

Velmi často je nejsložitější etapou přesvědčit klienta, koho vlastně potřebuje, kdo vyřeší jejich potřeby a bude u nich po léta spokojen. Jsou lidé, kteří oslní a pak – velké nic. Jsou firmy, kteří by chtěli za šéfa IT oddělení Billa Gatese, ale dopisy píší hřebíkem na břidlici, hodně šéfů za ideálního kandidáta považují toho, kdo je jim osobnostně podobný, sympatický – z toho pro firmu pramení velká rizika..

Když už jsme nakousli téma osobnostních testů, můžeš nám prosím předvést nějakou názornou ukázku vzorového dotazu a rozbor odpovědi?

Hodně lidí sbírá chytré otázky pro rozhovor, ale o tom to skutečně není. Není důležité co člověk řekne, ale zda jedná adekvátně v životních situacích!!!! Kumšt je při posuzování nastavit situace blízké těm, které budou rozhodovat o jeho úspěšnosti a analyzovat dosavadní jednání v životě. Reakce na otázky typu, jaké jsou vlastnosti dobrého manažera – jsou keci v kleci.

Uchazeči jsou minimálně tak chytří jako tazatelé, a vědí dobře „ co se chce slyšet“. Když ale uchazeči na post obchodníka řeknete, že na něj bohužel nemáte čas, že si špatně poznamenal, kdy má přijít – tak Vám jeden dá pěstí protože to není pravda, druhý sklopí uši a odejde a možná, že jeden ze sta poprosí, zda by si od Vás mohl něco vytelefonovat a když u je vevnitř tak …… .

Hádejte, kdo může dělat obchodníka?

Leckterý ekonom je schopen pohovořit o tom, co by ve firmě provedl za průvan v portfoliu, ale když se jej zeptáte jak by zaúčtoval mzdy, které nemohl vyplatit, protože na neměl, začne šlapat vodu a není schopen předvést logické myšlení.

Znám Tě jako velice pohodového a přemýšlivého člověka, velice pozitivně smýšlejícího. Takový jsi odjakživa? Dokázal by si prosím vyhodnotit silné stránky české nátury, myslím tím, za co se oproti světu nemáme stydět a na co máme být hrdí?

Jsem rád, že na Tebe takto působím, ale žeru se stejně jako druzí, přemýšlím, jen když musím – raději si medím, a díky věku vidím průšvih tam, kde druzí radostné zítřky. Nejsem si jistý, jestli je to pozitivní myšlení, ale je fakt, že se snažím nedělat zbytečně vlny sobě ani druhým. Za podstatné považuji pomáhat každému, kdo o to trochu stojí a hlavně nečekat vděčnost a mít vyrovnané vztahy – to znamená umět přijmout od druhých, aby neměli pocit dluhu. Z těch jsou nevědomky Ti největší nepřátelé.

I studium kulturních rozdílů u Hofstedeho v Holandsku mne přesvědčilo, že se jsme stejně dobří a stejně špatní jako příslušníci jiných národů. Někdo se sice pořád tlemí, ale o to rychleji tasí, někdo v ničem nevidí problém a bez „výzvy“ nejde ani vysypat smetí, ale nejdřív skočí na druhou střechu a pak přemýšlí, kde má padák, někdo je sice mobilní a nevadí mu jezdit 300 km denně do práce na místo, kde byly laciné pozemky na stavbu haly, ale je mu šumafuk co dělají jeho rodiče, manželka, děti a životní prostředí.

Měli bychom si dát bacha, abychom vedle „ psaní projektů na jednotlivé bruselské výzvy“ nezapomněli, že je především potřeba vytvořit pro někoho nějakou hodnotu, vyřešit mu problém, postavit dům a nakrmit králíky, vzít děti do lesa naučit postavit stan, praštit zloděje, který leze k sousedovi do garáže.

Myslím, že nás hodně v rozvoji brzdí a kazí radost ze života potřeba pomluvit vše, co bylo před tím, než přišli Ti „noví správní“. Nepamatuji se, že by v historii naší země byla doba, kdyby vnuci nemuseli poslouchat a říkat, že jejich rodiče byli v podstatě neschopní lumpové. Je přece úplně jedno jestli jste puntíkovanej nebo pruhovanej, buď děláte to co je pro Vás a druhé dobré a podporujete v tom druhé, , nebo pořád bouráte a ještě hůře bouráte a otravujete Ty, kteří chtějí stavět. Až nám dojde, že je potřeba zazvonit u těch, kteří mají pro svou morální a odbornou kvalitu náš respekt a poprosit je, aby nás vedli a ne čekat, kdo se kde vyloupne protože v tom vidí příležitost, tak bude polovina problémů vyřešena a hlavně, nebudou vznikat další a další nesmysly, nebudeme manipulovatelní prostřednictvím závislých neumětelů.

Jedním z tvých zájmů je banjo a obecně swingová, jazzová muzika. Ale slyšel jsem Tě byť jen krátce zahrát po “uzavíračce” na piano, musím říci, škoda, že to bylo tak krátké:) Co pro tebe znamená hudba? Dala Ti něco hudba vzhledem k Tvé pozici?

Test osobnosti, rozhovor s banjo hudebníkem Leo Dittmannem

Muzika skrývá ohromné bohatství – motají se kolem ní bezva lidičky, kteří umí poslouchat druhé, nestydí se za své emoce, chtějí dělat radost druhým, mají smysl pro humor a sebeironii, neberou se příšerně vážně, vědí, že je normální udělat kiks a jít dál, rádi se podělí o to co vykoumali nebo slyšeli jinde. Je úplně jedno jestli jste šumař nebo se muzikou živíte, vždy nejdete někoho, kdo si s Vámi rád vrzne a píchne, když ví to co Vás trápí.
Pokud na té nejvyšší úrovni, nakonec tvrdých jednání, půjdou saka dolů, někdo řekne tak už vytáhni to ságo,sám šáhne po kytaře a začnou spolu jammovat, tak to bude na světě k žití.

Obligátní otázka na konec. Co pro Tebe znamenají moderní technologie a IT svět?

Když se rozumně využívá, tak to ulehčí tvorbu hodnot, zrychlí komunikaci a rozhodování. Pokud nezapomeneme, že komunikace není někomu poslat přes chodbu zprávu, ale nacházet k sobě cestu, pokud nám nebude virtuální les vonět lépe než remízek nad městem, pokud nám nevyvolá orgasmus křivka růstu produkce v excelu, ale křivka rtů a boků – tak to bude fajn.

Kdybys měl tu moc, co bys změnil a co naopak naordinoval všem, pokud něco takového existuje?

Aby se naše úsilí a prostředky vrhly na prosazování spravedlnosti za podpory práva, estetiky před vnucováním trendy cool tretek, etiky proti buranství, pokory a služby druhým proti manipulaci a megazločinnosti.

Moc bych si přál, aby skončil trend upřednostňování tzv. charismatických extravertů , před pracovitými
a moudrými, aby si hezké ženské raději všímaly normálních pracovitých kluků než flákačů a zbohatlíků, aby celebritou nebyl ten, kdo rozflákal nejvíc auťáků a prolil na plátně nejvíc krve, ale ten kdo má v pořádku rodinu, vychované děti, klidně dožívající rodiče a respekt pro své odborné a lidské hodnoty.
Kdybychom neutráceli většinu prostředků na obranu proti vandalství a zločinnosti (i té uzákoněné), tak bychom mohli dát světu mnohem více nežli mu bereme.

Moc Ti děkuji

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Prosím zadejte správnou hodnotu? * Time limit is exhausted. Please reload CAPTCHA.