Čínská zeď Stanky Hrasteljové – opravdový bestseller
„Tak tady se smeká klobouk. A hodně hluboko.“ Těmito slovy F. X. Šaldy jsem si dovolil posloužit v případě knihy, o níž nepochybuji, že se i u nás stane (omlouvám se za to hrozné slovo) bestsellerem. Ano, vím o úskalích s tímto do značné míry zprofanovaným slovem spojených. Ovšem, na druhou stranu si říkám, proč zatracovat slovo jen proto, že bývá často zneužíváno jako označení pro něco, co se s bestsellerem v původním slova smyslu zcela míjí? Takže to vyřeším šalamounsky a o knize Čínská zeď řeknu, že je to opravdový bestseller…
„Neznámá“ spisovatelka bude brzy známá…
Slovinská spisovatelka Stanka Hrasteljová (ročník 1975), takto autorka zmíněné knihy, u nás není a ani nemůže být známa. Svoji prvotinu, jíž je právě Čínská zeď, vydala totiž v roce 2012, přičemž předtím to byly „pouze“ dvě básnické sbírky. Přesto je evidentní, že, jakkoli tedy u nás dosud neznámá, takovou dlouho nezůstane. Postará se o to právě Čínská zeď, která do našeho literárního prostředí vnáší cosi neokoukaného, zdravě původního a jaksi prapůvodně zemitého.
Přitom se jedná o knížku, kterou lze přečíst za jeden večer. Autorka však do ní (a přitom zcela nenásilně) vložila tolik děje (i když se v knize vlastně „nic neděje“), že ani označení „psychologický román“, které se nabízí jako nejvhodnější, de facto o knize nic neříká. Takže snad „dějiny ženské duše“?
Duchaplné dějiny ženské duše
Márinka, hlavní postava ich-formou psaného příběhu, pracuje jako zubní laborantka, zaměstnání ale opouští poté, co je u ní zjištěna alergie na přípravek, s nímž pracuje. To byla její minulost – kniha ovšem pojednává o přítomnosti, konkrétně o snaze nezaměstnané ženy zbavit se stigmatu společenské diskvalifikace a najít si za každou cenu práci. Nemá toho zapotřebí – Erik, její milující manžel, vydělává tolik, že na jejich životní úrovni se nic nemění. A sám navrhuje, aby se teď tedy věnovala svým koníčkům – filmu, sestavování rodokmenu… Jakkoli se o to Márinka snaží, vždy posléze zjišťuje, že „být doma“ je pro ni nesnesitelné – ovšem ani ne tak proto, že by byla ambiciózní ženou, která touží po společenském uplatnění.
Její noční můrou jsou přátelé a známí, pro které je tato situace (ať už doopravdy nebo jen v Márinčině fantazii) vítaným důvodem k její dehonestaci, maskované všetečnými, dotěrnými otázkami. Nekonečné odpovědi na pracovní nabídky, pohovory u potenciálních zaměstnavatelů, pokaždé stejně ponižující a beznadějné – to je nyní Márinčin život a duchovní svět, do něhož se zaplétá čím dál víc. Konečně nové zaměstnání! Záchrana? Bohužel nikoli – dělat práci, která ve svých důsledcích člověka degraduje ještě víc než předchozí „nicnedělání“, to je osudová rána, která může vést k osudovým důsledkům…
Stanka Hrasteljová se ukazuje být skvělou psycholožkou, jemné a mimořádně autentické zachycování duševních pochodů hlavní hrdinky dělá z její prozaické prvotiny dílo vskutku jedinečné. A jak jsem psal v úvodu – jakkoli slovo bestseller používám nerad, pak kniha Čínská zeď si toto označení plným právem zaslouží.