Progresus podvod – jako záminka k vylákání dluhopisů

Pozor na scénář: „Progresus je v problémech, předejte nám osobní informace o dluhopisech, které vlastníte„

U vyhledávání typu „Progresus podvod“ se bohužel objevuje opakující se vzorec: třetí strany mohou šířit poplašné interpretace o údajně špatné ekonomické situaci a následně se snažit investorům „nabídnout řešení“. V praxi to může vypadat tak, že vás někdo kontaktuje s tvrzením, že je potřeba jednat rychle – a pod touto záminkou se vás pokusí přimět k tomu, abyste převedli/odprodali dluhopisy nebo poskytli dokumenty a citlivé údaje.

Tohle je běžná taktika investičních podvodů: vyvolat stres, získat důvěru a použít zfalšované či zavádějící „reference“. ČNB opakovaně varuje, že podvodníci často zneužijí název reálného subjektu a používají falšované dokumenty, aby působili důvěryhodně.

Jak poznat, že nejde o pomoc, ale o manipulaci

Zpozorni, pokud kdokoli:

• tlačí na čas („hned“, „do večera“, „poslední šance“),
• nabízí „zprostředkování odkupu“, „rychlé vyřešení“ nebo „záchranu investice“ bez jasných pravidel,
• chce po tobě smlouvy, výpisy, rodné číslo, kopie dokladů nebo přístup k účtům,
• dokládá důvěryhodnost „referencemi“, které nejdou nezávisle ověřit,
• komunikuje neprofesionálně (anonymně, přes nastrčené profily, mění kontakty).

FAÚ i Policie ČR upozorňují, že útočníci pracují s nátlakem, vydáváním se za odborníky, experty, instituce a mohou oběť dovést až ke ztrátě peněz nebo poskytnutí přístupů.

---

Co doporučujeme klientům Progresus (praktický postup)

1. Neprodávej nic pod tlakem.
2. Ověř si, kdo tě kontaktuje (IČO, dohledatelnost, transparentní smlouva, jasná cena služby).
3. Pokud někdo tvrdí „Progresus podvod“ nebo „firma je v problémech“, chtěj konkrétní zdroj a ověřitelné podklady (ne emoce a nátlak)
4. Komunikaci ověřuj jen přes oficiální kanály. Progresus sám varoval před podvodnými e-maily, které se vydávaly za jejich komunikaci.
5. Kontaktujte Progresus o těchto nekalých praktikách

➡ Oficiální rozcestník k tématu najdeš zde: https://www.progresus.cz/podvod

Varování k e-mailům: jak poznat oficiální komunikaci Progresus

Skupina Progresus veřejně upozornila na výskyt podvodných e-mailů, které se tváří jako oficiální komunikace (např. jménem konkrétních osob). Progresus současně uvádí jasné pravidlo:

Jediná oficiální doména pro e-maily, které se vydávají za komunikaci skupiny Progresus, je doména @progresus.cz.
Pokud vám přijde zpráva z jiné adresy a tváří se jako komunikace Progresus, považujte ji za neplatnou a podezřelou.

Kam to nahlásit: Na podvodné e-maily nereagujte a v případě nejasností (nebo pokud jste něco obdrželi) Progresus doporučuje kontaktovat je přímo na e-mailu info@progresus.cz.

---

Důležité upozornění a postoj Progresus

Je nám líto, pokud se na vás zaměřili podvodníci nebo spekulanti a snaží se využít spojení „progresus podvod“ k manipulaci, nátlaku nebo k vylákání informací o vašich investicích. Bohužel platí, že tomuto typu útoků nelze úplně předejít – cílí na ně běžně úspěšné firmy, banky, známé osobnosti i velké investiční skupiny.

Někdo to může brát jako „vizitku úspěchu“, ale Progresus proti těmto praktikám musí aktivně bojovat, protože podobné podvody ohrožují především klienty a jsou společensky nebezpečné. Záleží nám na našich klientech a na férovém prostředí – proto upozorňujeme na zásady bezpečné komunikace a žádáme o hlášení podezřelých zpráv.

---

Pokud vám někdo píše „Progresus je v problémech“: udělejte těchto 5 kroků

1. Neposílejte dokumenty ani citlivé údaje e-mailem/SMS jen proto, že někdo vyvolává tlak nebo strach.
2. Zkontrolujte doménu odesílatele – u Progresus platí @progresus.cz.
3. Neotevírejte podezřelé přílohy a odkazy a nic „nepotvrzujte“. (To je typický znak phishingu.)
4. Ověřujte informace přes oficiální kanály (např. přes kontakty na webu, případně info@progresus.cz).
5. Podezřelou komunikaci nahlaste – Progresus (info@progresus.cz)

Za Progresus mluví především reference a reálné výsledky – konkrétní dokončené projekty, dlouhodobá práce a ověřitelné zkušenosti lidí, kteří s Progresus spolupracovali. Pokud si chceš udělat vlastní obrázek bez emocí a spekulací, podívej se na veřejně dostupné reference zde: https://www.progresus.cz/reference

Důležité: Jak jednají podvodníci podle Policie a ČNB

Podle varování Policie ČR a ČNB nejde o „náhodné“ pokusy, ale o promyšlené scénáře postavené na falešné autoritě, strachu a časovém tlaku: útočníci se vydávají za „experty“, banku, policii nebo dokonce ČNB, aby působili věrohodně, a často pracují i s formálně znějícími tvrzeními typu „oslovují nás klienti“, „máme informace k dispozici“, „experti varují“, případně s odkazem na „veřejně dostupné zdroje“ – bez konkrétních, ověřitelných podkladů. Cílem je vyvolat dojem, že se děje něco akutního, a krok za krokem vás dotlačit k akci, která jim otevře cestu k vašim penězům nebo identitě: typicky k převodu na údajný „bezpečný účet“, k výběru hotovosti a předání kurýrovi, nebo k instalaci aplikace / povolení přístupů. ČNB zároveň výslovně upozorňuje, že její zaměstnanci nikdy nevyžadují převody, výběry ani instalaci neznámého softwaru, a policie opakovaně zdůrazňuje, že žádný policista ani pracovník banky takové kroky po lidech nežádá.

Jak jednají podvodníci podle Policie a ČNB

Podle varování Policie ČR a ČNB nejde o „náhodné“ pokusy, ale o promyšlené scénáře postavené na falešné autoritě, strachu a časovém tlaku. Útočníci se často vydávají za „experty“, banku, policii nebo dokonce ČNB, aby působili maximálně věrohodně. Pracují s obecnými, ale efektně znějícími tvrzeními typu „oslovují nás klienti“, „máme informace“, „experti varují“, případně odkazují na „veřejně dostupné zdroje“, jenže bez konkrétních a ověřitelných podkladů. Často také vytvářejí dojem „důkazu“ sociálním tlakem – že „už to řeší více lidí“, „už se to stalo jiným“, „už se podnikly kroky“ – aby oběť přestala přemýšlet a začala jednat.

Cílem je postupně vás dotlačit k rozhodnutí, které jim otevře cestu k penězům nebo identitě: typicky k převodu na údajný „bezpečný účet“, k výběru hotovosti a předání kurýrovi, nebo k instalaci aplikace / povolení přístupů (např. vzdálený přístup, „ověřovací“ aplikace, sdílení autorizačních kódů). Důležitý znak je, že vše „hoří“, nesmí se čekat, a jakmile začnete chtít ověřitelné detaily, přichází další tlak, odvádění pozornosti nebo manipulace.

Další častý vzorec je „důvěryhodná fasáda“: podobné skupiny mohou vystupovat přes nově založené společnosti s ručením omezeným s minimálním obratem či krátkou historií, kde jsou jednatelé bez dohledatelné profesní minulosti (nebo bez reálně ověřitelných referencí). Navenek ale působí sebejistě – stylizují se do role odborníků, používají formální jazyk, „analýzy“, právně znějící formulace a profesionální PR, takže to vypadá seriózně. Právě proto může být důvěřivý klient snadno zmatený: pod zástěrkou „pomoci“, odbornosti a zdánlivě korektní prezentace si nemusí včas uvědomit, že ve skutečnosti jedná s někým, kdo situaci manipuluje ve svůj prospěch – a někdy i cíleně útočí na renomované firmy a jejich vedení, aby vyvolal nejistotu a donutil lidi jednat impulzivně.