Osobnost Dan Gamrot, mistr myšlenek a Evernote (nejen)

Daniel Gamrot je lektor a mentor pro osobní produktivitu a propagátor moderních digitálních technologií ve firmách. Založil portál LifeNotes, skrze který šíří myšlenku bezpapírové kanceláře. Jen za poslední rok prošla jeho semináři tisícovka účastníků z firem jako J&T Services, Česká spořitelna, RWE, Broker Trust, Moravia IT nebo SPANDEX, se kterými pracoval na budování nových dovedností pro zvýšení produktivity práce.

Jak a proč jsi se rozhodl stát z Dana zaměstnance nezávislým odborníkem?

Zlom nastal ve chvíli, kdy se z mé záliby začala stávat placená práce. Nikdy jsem nepomýšlel na to, že bych mohl za pár let stát na místě lektora a mentora pro osobní produktivitu. Zhruba 10 měsíců jsem křižoval naši republiku, cestoval z města do města a povídal si s lidmi o tom, co jim pomáhá nebo škodí v produktivní práci. Sem tam mi za to někdo i zaplatil nebo mě pozval na krátký firemní workshop.

Po necelém roce se však začaly kumulovat firemní workshopy a některé týmy si mě začaly zvát opakovaně – viděli takové ty „rychlé výsledky“ a chtěli znalosti a dovednosti ještě více prohloubit. A tam se to stalo – uvědomil jsem si, že je svou prací podporuji. A že to není jen subjektivní dojem, ale skutečnost, která se odráží i na číslech.

Jakmile jsem myšlenkami sešel z plánované kariéry IT konzultanta, měl jsem nutkání oslovovat vzdělávací instituce, od kterých jsem si sliboval, že mi pomohou při shánění klientů. A asi by i pomohly, občas se něco podařilo, jen mi jejich filozofie málokdy sedla. Proto z toho zůstal jen „pokus“.

Ve finále jsem se začal spoléhat sám na sebe

Prostě jsem se obul do šíření povědomí o tom, co dělám, nabízel jsem bezplatně články, návody, rozhovory, vystoupení. A viděl jsem, že to lidi zajímá. Až tak, že mě začali oslovovat s další nabídkou spolupráce.

Úspěšně přednášíš, můžeš nám prozradit svojí magii? Vím, že začátky nebyly jednoduché.

Jakou magii? Asi mě už nějaký ten pátek znáš. Nevím, zda se ti mé přednášky líbí nebo ne. Nicméně nejsem jeden z těch, kteří sednou naprosto všem. Mám svůj štiplavý a ironický humor, mimiku Oldřicha Kaisera, rychlou mluvu rodáka ze Severní Moravy. Nikdy jsem veřejné vystupování nestudoval. Ale dělám co mohu proto, abych byl co nejvíce autentický a nic neskrýval.

Když přednáším, dělám co mohu proto, abych dal lidem jednoduchý návod. Když školím, snažím se u nich vybudovat dovednost a změnit jejich přístup. To je celá „magická“ formule. Hlavně se snažím ovlivnit publikum. Někdy se to podaří, někdy ne. Rezervy mám, stejně jako každý jiný. Ale pracuji na tom, abych je vyplnil.

test-recenze.cz: Dane, musím říci, že mě se Tvoje prezentace líbí. Jako důležitou věc musím vypíchnout fakt, že nebereš lidem jejich názory a přesvědčení, ale přidáváš jim nenásilnou formou někdy i jiný názor. Nutí to k zamyšlení. Za mě určitě bezva.

Existuje vystoupení na kterém by jsi raději nebyl a zapomněl? Co se stalo? Na druhou stranu, kterou ze svých přednášek by jsi rád zmínil a proč? Máš to jako u herců, nadšení publika Tě elektrizuje?

Určitě na nic zapomenout nechci. Nejhorší byl snad prvný kurz myšlenkových map pro veřejnost, za který jsem sklidil pochvalu i kritiku. Z mé strany byl trošku neprofesionálně pojatý a odfláknutý. Hned ze startu to byl jeden z okamžiků, kdy jsem si říkal, že tohle asi nebude můj šálek čaje. Podrželi mě dva lidé – obou si velmi vážím. Jaký byl výsledek? Jak říkával Ivan Hlinka: „Hlavně se z toho nepo….“.

Dal jsem se dohromady, identifikoval slabá místa, a pracoval na nich. Byl to ten nejlepší možný krok, který jsem mohl udělat. S každým dalším kurzem a školením to bylo lepší a lepší. A naprosto stejně postupuji i dnes. Po každém školení analýza, reflexe, další kroky. Pracovat na tom, aby to příště bylo lepší. Kvalita prodává. Samozřejmě nestačí jen ta.

A kterou přednášku bych rád zmínil? Mám rád konference pro studenty. Naposledy se hodně povedla přednáška na téma Digitální technologie pro produktivní studium na Rise and Shine v Praze. Publikum bylo super, bavilo se, já se bavil s nimi (stejně, jako mě bavila příprava) a mělo to velký ohlas jak od účastníků, tak firem, které se o vystoupení doslechly a chtěly podobná témata také jako celodenní workshop ve firmě. Jo, z toho jsem měl a ještě mám skvělý pocit. Doufám, že se mi ozvou i v příštím roce.

Když se řekne Evernote vybaví se mi Dan Gamrot. Poznal jsi ihned sílu tohoto nástroje a pamatuješ si, kdy jsi měl Evernote premiéru?

Máš pravdu, Evernote nálepku si s sebou nosím velmi často, ačkoliv to není můj primární směr v podnikání. Všechno to podle mě začalo se založením LifeNotes – portálu pro uživatele a fanoušky této skvělé aplikace pro organizaci informací a poznámek. Já sám jsem začal používat Evernote od jeho vzniku cca před 7 lety. Už tehdy jsem věděl, že pokud vydrží, bude to naprostá bomba. A taky, že ano. Svými funkcemi, o kterých se veškerým alternativním nástrojům tehdy mohlo jen zdát, převálcoval Evernote konkurenci.

Asi chceš vědět, čím si mě získal, že? Viděl jsem video, kde jeden ze zakladatelů prezentoval OCR vyhledávání v obrázcích. Tehdy jsem se topil v poznámkách a dokumentech. Koukal jsem na tu prezentaci s otevřenými ústy a věděl, že to je přesně to, co potřebuji. Překonal jsem počáteční „rozpracovanou“ verzi, která rozhodně nebyla bezchybná, a postupně jsem si v Evernote získával důvěru, kterou si zasloužil. I když jsem testoval i jiné nástroje, déle než 2 měsíce jsem za celou tu dobu bez Evernote nebyl. Žádný nástroj jej prostě nepřekonal. A je tomu tak i dnes, navzdory tomu, že dnes např. OneNote dokáže v podstatě totéž. Ale prostě nedosahuje kvalit šedého slona v zeleném čtverečku.

Kreslíš, používáš povedené myšlenkové mapy. Můžeš nám zde ukázat svojí nejpovedenější nebo tu, která Ti nejvíce pomohla a proč?

Ne:) Asi bych ji někde dohledal, zkus mrknout na Twitter a příspěvky 3 roky staré. Ale chci to nechat tak. Mapa, díky které jsem se dostal do širšího povědomí, byla vyfocená prostě jen jako příspěvek typu „víte, že existují myšlenkové mapy?“. A umístěná na Twitter. Byly na ní znázorněny jednotlivé prvky myšlenkového mapování.

Mnoho lidí tehdy mapy neznalo a velmi je to zaujalo. Po Twitteru se rozkřiklo, že kreslím mapy. A já dostal nápad – udělat kurz Myšlenkové mapy za kafe. Tam to vlastně celé začalo.

Jaký máš názor na dnešní „uspěchanou“ dobu? Nezdá se Ti, že se hodně řeší aktuálnost technického vybavení, schopnosti aplikací na místo důvodu a smyslu používání? Aneb myslíš si, že jsme v zajetí počítačů?

Jeden kamarád má hezký výrok: „Počítače nás dnes předbíhají.“ A má pravdu, nestačíme jim. Nejde jen o počítače, ale o veškerou moderní technologii. Velmi často jí sloužíme, mělo by to být naopak.

Osobně bych současnost nenazval „uspěchanou dobou“. Prostě existuje tempo, se kterým je potřeba se srovnat, pokud tady chceme v pohodě existovat. Najít svůj rytmus, pracovat s tím, co cítíme, jak se cítíme. Každý to řeší jinak – někdo se zbavuje mobilních telefonů, stěhuje se na samotu. Má cesta je (zatím) opačná. Jsem docela adaptace schopný. Mám rád města, lidi, moderní technologie… To vše dělá můj život takový, jaký si přeji. A jasně, jsou tady překážky. Ale nebrečím a raději hledám způsoby, jak je překonávat.

Já mám současnost moc rád. Žijeme si, alespoň tady, naprosto skvěle. Co nám chybí? A co z toho, co nám chybí, skutečně potřebujeme k tomu, abychom se měli dobře? Často je to nastavení v hlavě. A to můžeme ovlivnit.

Káva, pořádáš občas setkání za kávu, cestuješ za kávou, relaxuješ u kávy. Čím pro Tebe je? Dokázal by jsi si představit, že jí již neochutnáš?

Teď si to docela trefil. Aktuálně jsem kávu dost omezil. Zkouším fungovat bez ní, jak se s tím tělo vypořádá. Chybí mi chuť, ranní šálek. Ale jde to, žádnou krizi jsem po měsíci nezaznamenal. Občas si objednám dobré espresso v kavárně – jako odměnu za dobrý výkon. Ale už to není, co to bývalo.

Nicméně kávě jsem za mnoho vděčný. Právě setkání nad kávou mi otevřela dveře k podnikání. Díky příjemným chvilkám se skvělými lidmi nad šálkem jsem zjistil, co chci dělat, v čem mohu být skutečně dobrý a zároveň za to dostat zaplaceno. Tento rozhovor končí vlastně na začátku:)

Dane, děkujeme Ti za Tvůj čas s kterým musíš obezřetně nakládat. Velice si vážíme toho, že jsi nám přesto dokázal velice pěkně odpovědět na pár našich otázek. Přejeme Ti aby Ti mimika a humor ve stylu pane Kaisera vydržely i nadále, stejně tak řady spokojených posluchačů a klientů, kterým dokážeš sdělovat skvělé myšlenky.